Města

Mezi nejhlavnější a nejznámější města patří:

  • OSTRAVA 

    Je třetím největším  městem v ČR s počtem obyvatel 295 653, druhé největší na Moravě a největší v českém Slezku. Je to Krajské město Moravskoslezského kraje. 

    Leží na soutoku Lučiny, Odry, Opavy a Ostravice v geomorfologickém celku Ostravská pánev. 

    První zmínka o městě je z roku 1229.

    Ostrava je průmyslové město. Těžilo se zde černé uhlí. Je zde nejhlubší uhelný důl - hluboký 1200m. Dolování uhlí skončilo v roce 1994.

    Nachází se zde největší průmyslový památkový areál Dolní Vítkovice. Ten tvoří bývalý průmyslový areál Dolu Hlubina a  koksovny a vysoké pece Vítkovických železáren. Areál je industriální památkou a byl zapsán do seznam Evropského kulturního dědictví.

    Dále je zde Landek park - největší hornické muzeum v ČR.

 

  

  • OPAVA

    Leží v Opavské pahorkatině na řece Opavě, jen pár kilometrů od hranic s Polskem. Jméno dostala podle řeky Opavy. Až do roku 1928 byla hlavním městem Slezska. 

    Historie Opavy podle archeologických nálezů sahá až do starší doby kamenné. První písemná zpráva o ní je z roku 1195.

    Nachází se zde nejstarší muhovaná ukázka slezské gotiky - konkutedrála Nanebevzetí Panny Marie.

    Koná se zde nejstarší multikulturní festival v ČR,  a to od roku 1958.

    Stojí zde nejstarší obchodní dům amerického stylu v ČR, byl postaven v letech 1927-1928.

    V roce 1956 byla otevřena expozice o  životě a díle básníka Petra Bezruče v budově postavené na místě jeho rodného domu v Ostrozné ulici.

 

 

  • KARVINÁ

    Rozprostírá se na severním okraji předhůří Beskyd a leží v údolí řeky Olše. Část severní hranice Karviné tvoří současně hranici s Polskem. Přímo ve městě jsou 2 hraniční přechody.    

    Ovzduší v Karviné patří mezi nejvíce znečištěné v ČR.

    Původní Karviná již neexistuje, protože se tam začalo těžit uhlí. Moderní Karviná vznikla r. 1949 sloučením Fryštátu, Darkova, Ráje a Starého Města. Později byly ještě připojeny Louky nad Olší.

    Velký rozmach města nastal především po nálezu černého uhlí ve 2. pol. 18. století. Dlouhá léta patřila s jejím okolím mezi oblasti, kde se hoodně těžilo uhlí.

    Nachází se zde také známé karvinské Lázně Darkov, které jsou ve světě proslulé léčbou pohybového ústrojí. Používají léčivou jodobromovou vodu, která byla objevena díky hledání uhlí.

 

   

  • NOVÝ JIČÍN

    Město vzniklo ve 13. století na křižovatce důležitých obchodních cest. Nejstarší písemná zmínka o něm je z roku 1313.

    Má mnoho památek, které tvoří Městskou památkovou rezervaci, vyhlášenou roku 1967. Patří tam např. pravidelné čtvercové náměstí, které jinde v Česku není. Dále měšťanské domy, kterou jsou lemované podloubím na všech 4 stranách, budova radnice s věží s hodinami a ochozem. Střed náměstí zdobí morový sloup zpočátku 18. stoleí a kamenná kašna se sousoším tančících sedláků. Nejstarší památkou města je původně gotický hrad pánů z Kravař, postavený koncem 14. století. Na jeho místě vyrostl v průběhu 15. a 16. století renesanční zámek. Nyní je tam muzeum Novojičínka se stálou expozicí klobouků, které se v Novém Jičíně stále vyrábějí.

    Zajímavost: Západní částí města prochází 18. poledník východní délky.

 

  • FRÝDEK MÍSTEK

    Frýdek Místek tvořila původně 2 města, moravský Místek ze 13. století a slezský Frýdek ze 14. století. Ke spojení došlo v roce 1943 a od r. 1955 se užívá název Frýdek-Místek.

    Město má 2 náměstí. Zámecké náměstí ve Frýdku a Náměstí Svobody v Místku. Obě jsou součástí městské památkové zóny.

    Známý frýdecký zámek, který byl původně gotický hrad ze 14. stol. byl několikrát upravován. Nyní se v něm nachází Muzeum Beskyd.

  • BRUNTÁL

    Nejzápadnějším okresním městem Moravskoslezského kraje je Bruntál.

    Hornické město založené již na začátku 13. století dlouhou dobu prosperovalo díky těžbě drahých kovů a železa. To bylo patrně i důvodem jeho vzniku, což je vidět také na městském znaku, kterému vévodí postava horníka.

    V současnosti je Bruntál  je jeden ekonomicky z nejslabších regionů České Republiky s vysokou mírou nezaměstnanosti. Ve druhé polovině 20. století, byla značná část města zbourána a nahrazena „moderními“ budovami a sídlišti. Historické jádro Bruntálu je od roku 1992 městskou památkovou zónou